Ročov -Ročov / 14km

Nedělní výlet v okolí Ročova. Výchozím bodem tohoto 14km okruhu je klášter v Ročově (Klášter Dolní Ročov). Zakladatelem kláštera byl roku 13733 Albrecht starší z Kolowrat, který zde byl na vlastní přání po své smrti také pohřben, jeho náhrobek se dodnes nachází v kostele a koluje o něm kolowratská pověst. Zakladatel se zavázal klášter vystavět a ekonomicky ho zabezpečit. Přitom si však pro sebe i své potomky zajistil právo disponibility a dohledu nad klášterními statky. Takže i jeho synové Albrecht mladší, Purkart a Herbort klášter nadále finančně podporovali. Rod Kolovratů zůstal štědrým donátorem po celou dobu trvání kláštera a pomáhal finančně dotovat opravy a přestavby klášterních budov a zajišťoval chod kláštera a přidružených budov.Roku 1376 byli do nového kláštera uvedeni první mniši. Roku 1380 byl kostel konsekrován. Husitskými válkami byl silně poškozen, ale patrně zničen nebyl. 15. a 16. století byla obdobím v úpadku. Až v sedmdesátých letech 16. století se klášter začal postupně zotavovat. Největší pohromou po husitských válkách byla pro klášter válka třicetiletá. Roku 1631 byl konvent napaden Sasy, vyloupen a pobořen. Po třicetileté válce finančně zajistil rozsáhlé opravy kláštera další z Kolowratů, Kryštof Jaroslav.

V letech 1715-1718 Jan Blažej Santini na zadání Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. Roku 1743 bylo v Ročově založeno "Arcibratrstvo požehnaného černého koženého pásku svaté matky Moniky pod mateřským a milostivým opatrováním a jménem Marie Panny Utěšitelky". Ke vzniku bratrstva byla 1. září uspořádána veliká slavnost s procesím.

Po několika letech řádění přírodních živlů byla zapotřebí výrazná rekonstrukce k níž byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer, jenž měl tou dobou dva synovce jako novice v místním klášterním společenstvu. Roku 1746 byl položen základní kámen ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a k vysvěcení došlo roku 1750. Poté se stavby ujal Anselmo Lurago. Během rekonstrukce došlo ke stavebním úpravám exteriéru i interiéru.

Hlavní zdroj příjmů konventu tvořilo panství Líšťany (ves a dvůr v Líšťanech a v Dolním Ročově a v Oulovice). Oba dvory patřily konventu až do roku 1950.

Roku 1950 v rámci Akce K byl klášter zásahem státní moci zrušen a řádoví bratři internováni v Oseckém klášteře. Budovy byly poté využívány jako skladiště, věznice či útulek pro psychiatrické pacienty. V ročovském klášteře byli určitou dobu vězněni například hudební skladatel a zpěvák R. A. Dvorský a českoslovenští hokejisté v čele s hokejovým hráčem a trenérem Augustinem Bubníkem, odsouzení v roce 1950 v procesu s tzv. "protistátní skupinou Modrý a spol.". Po roce 1989 byl klášter navrácen augustinánům. V současnosti funguje jako sklad humanitární pomoci charity Praha a prohlídka kostela je možná po domluvě či v rámci mše.

I přes zachovalost kostela, vybavení konventu nepřežilo likvidaci kláštera. Veškerý vzácný knihovní fond kláštera je uložen v Městském muzeu v Lounech.

Od 1. prosince 2014 má klášter v nájmu sochař, malíř, stavitel a pedagog Jan Řeřicha. V současné době již probíhá pod vedením Jana Řeřichy rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Cílem rekonstrukce je vytvoření domu pro seniory.  

Od kláštera jsme se vydali po žluté turistické značce kolem rozcestníku Úlovice až do Brodce a odtud mimo značené cesty zpět směrem na Ročov.